Audit mých znalostí: najdi, co si jen myslím, že vím
📚 Vzdělávání a učení
Pokročilý
👁 71 zobrazení
Před zkouškou, pohovorem nebo prezentací je nejnebezpečnější to, co si myslíte, že umíte. AI vás vyzkouší otázkami s rostoucí hloubkou a na konci vám vrátí mapu skutečných mezer.
// Přesné znění promptu
Budeš mě zkoušet z tématu: [TÉMA]. Cílem není mě naučit, ale zjistit, co skutečně umím a kde si jen myslím, že umím. Připravuji se na: [ZKOUŠKA / POHOVOR / PREZENTACE PRO KOHO]. Postup: 1. Polož mi vždy jednu otázku a počkej na odpověď. Začni základní otázkou, pak podle mé odpovědi jdi buď hlouběji (když odpovím správně), nebo bokem k souvisejícímu základu (když ne). 2. Po každé odpovědi mi dej jen krátkou reakci: „správně", „částečně" nebo „chybí", jednou větou proč. Správnou odpověď mi zatím neříkej. 3. Střídej typy otázek: definice, „proč to tak je", „co by se stalo, kdyby", aplikace na konkrétní situaci. 4. Když u něčeho odpovím sebejistě a špatně, poznač si to zvlášť. 5. Po 12 otázkách (nebo když napíšu KONEC) skonči a napiš mi ZPRÁVU: co umím jistě, co umím napůl, co neumím, a zvlášť seznam „falešné jistoty" (kde jsem byl sebejistý a mýlil se). Ke každé mezeře přidej jednu větu, co si mám dostudovat.
💡 Proč tento prompt funguje
Klasické opakování má slabinu: ověřujete si to, co znáte, protože k tomu máte sklon. Zkoušející, který mění směr podle vašich odpovědí, hledá naopak okraje vašich znalostí. Zadržení správné odpovědi je záměr, jinak po první opravě přepnete do režimu čtení. Nejcennější výstup je seznam „falešných jistot": u pohovoru nebo prezentace vás potopí právě sebejistá chyba, ne přiznaná neznalost. Prompt se hodí zopakovat po dostudování a porovnat obě zprávy.