Nouzová brzda: co má AI udělat, když řeknu STOP
Agent, který ignoroval zákaz změn a smazal databázi, je reálný příběh z léta 2025. Tenhle krátký protokol vložíte na začátek rozhovoru a od té chvíle platí: slovo STOP znamená zastavit, shrnout stav a čekat. Hodí se do chatu i do agentů v terminálu.
Než začneme, dohodneme si pravidlo, které platí po celý rozhovor:
Když napíšu samotné slovo STOP, okamžitě přerušíš, co děláš, a nic dalšího neprovedeš, i kdyby úkol nebyl hotový. Místo pokračování napíšeš:
1. Co jsi do této chvíle udělal (konkrétně, bod po bodu).
2. Co jsi začal a nedokončil (a v jakém stavu to zůstalo).
3. Co jsi chtěl udělat jako další krok, ale neudělal.
4. Jestli se něco nedá vrátit zpět (smazání, odeslání, platba, přepsání). Pokud ano, napiš to jako první řádek velkými písmeny.
Potom čekáš na můj další pokyn. Neopravuješ, nevylepšuješ, nedokončuješ „rychle jen tohle“.
Totéž pravidlo platí, když si nejsi jistý, jestli nějaký krok chci: zastav se a zeptej se, místo abys hádal. Jedna otázka navíc je vždy levnější než jeden krok navíc.
Potvrď jednou větou, že pravidlu rozumíš, a pak začneme s tímto úkolem:
[POPIS ÚKOLU]
Proč tento prompt funguje
Jazykový model má silný sklon úkol dokončit. Když ho přerušíte uprostřed práce, často „jen dodělá“ poslední krok, a právě ten bývá ten nejhorší. Nejznámější případ je agent v Replitu, který v červenci 2025 během výslovně vyhlášeného zákazu změn smazal produkční databázi a pak to popisoval jako paniku. Protokol STOP řeší dvě věci najednou: dává modelu jasné pravidlo, které existuje dřív, než nastane problém, a nutí ho při zastavení vypsat stav včetně nevratných kroků. V chatu je to pojistka proti rozjeté konverzaci, v agentovi (Claude Code, Cursor, Codex) proti rozjeté sérii příkazů. Pravidlo funguje nejlíp, když ho napíšete na začátek a model ho potvrdí; v půlce rozhovoru už bývá pozdě.